David se probudí v dopoledních hodinách

David se probudí v dopoledních hodinách s hroznou kocovinou. Když se po delší době rozhodne otevřít oči, spatří na nočním stole aspirin a sklenici vody. Posadí se, spolkne prášek a rozhlíží se kolem. Celá místnost je krásně uklizená, na židli vedle postele je složené oblečení, které měl večer na sobě a na té hromádce leží lístek. Snídani máš na stole, miláčku. Vrátím se odpoledne, šla jsem nakupovat. Vyhrabe se tedy z postele a jde do kuchyně, kde je na stole připravená jeho oblíbená snídaně, noviny a hrnek s čajem. U stolu sedí i jeho syn.

„Vašíku, co se tady dělo v noci?“

„No, tati. Přišel jsi ve čtyři ráno, ožralej jako prase, vlastně napůl v bezvědomí. Zničil jsi křeslo, rozbil 5 talířů, poblil celou kuchyň i chodbu a nakonec sis málem vypíchl oko, když jsi spadl hubou na dveře a jen těsně minul kliku.“

„A proč je tady všechno tak uklizené, snídaně na stole, noviny, pěkný vzkaz od maminky…“

„Jo ták. Když tě máma táhla do ložnice a položila tě na postel, chtěla tě svléct. Začala ti rozepínat kalhoty a ty jsi na ní zakřičel: Ruce pryč, slečno! Jsem šťastně ženatý!“