Dopis magazínu Leo

Dopis magazínu Leo

Vážená redakce!
Vypůjčenou tužkou vám píši na papír, který jsem vyměnil za dvoudenní příděl chleba. Jedině vy můžete pochopit, jakým pokladem je pro mě Leo. V roce 1998 jsem špatně odhadl situaci ve finančnictví a skončil ve vězení. Nepovažuji to za tragédii, koneckonců, za 45,- Kč/den obývám garsonku 0,5+0, třikrát denně mi přivezou jídlo téměř do postele, v teplé vodě se mohu koupat celých deset minut (dokonce dvakrát týdně) a na každém kroku mě doprovází livrejovaný lokaj. Co víc si přát?
Váš časopis je pro mě přítelkyní, manželkou, i společnicí. Veškerý majetek jsem postupně vyměnil za všechny výtisky, které jsem jen zahlédl, a mám téměř kompletní sbírku. Bohužel došlo k menší nehodě s číslem 12/2002, které si ode mne zapůjčil negramotný spoluvězeň Demeter a ve slastné extázi svým produktem zaneřádil slečnu Alici, následkem čehož se slepily stránky a já se k ní teď nemohu dostat. Chudák holka, už přes šest měsíců neviděla chlapa! Dovedete si představit, jaké to pro ni, ale i pro mne, musí být trápení?
Nevlastním bohužel žádnou finanční hotovost, abych si chybějící výtisky objednal, mám jen zánovní zubní kartáček, zdravotně nezávadnou lžíci z hliníku, dva roky starou zubní protézu a několik vlasů. To vše bych vám mohl poslat jako protihodnotu, nebo vám mohu po dobu 16 měsíců zasílat každý týden svou pondělní večeři.
Předem vám děkuji za pochopení a pevně věřím, že má prosba najde kladnou odezvu. Obálku a známku jsem vyměnil za tkaničky z bot, a nebudu se tak ani moci oběsit, pokud mě nevyslyšíte.

Tadeáš, východní Čechy

—————-

Odpověď redakce erotického magazínu Leo:
Nebudeme vás napínat. Číslo 12/2002 se nám podařilo v redakčním archivu objevit, Tadeáš se neoběsil, kartáček, lžíce, zuby i vlasy mu zůstaly a s Alicí se znovu šťastně shledal. Poučení? Nepůjčujte Leo Demeterovi a pište nám vtipné, sexem nabité dopisy.