Jede válečný veterán bez nohou do textilního obchodu pro rukavice, když tu přijde prodavač a nabízí mu ponožky. Veterán se na něj utrhne: „Copak nevidíte, že jsem bez nohou?!“
Odejde z obchodu, nic si nekoupí, jede dál a na ulici na něj vyběhne prodavač bot: „Máme slevy na boty…“ Veterán se na něj opět utrhne: „Sakra! Vy nevidíte, že nemám nohy?!“ Zase se naštve a rozhodne se, že jede domů. Doma sedí sklesle na křesle a po chvíli přijde jeho žena a ptá se: „Co se ti stalo?“ A veterán odpoví: „Všichni mi neustále připomínají, že nemám nohy…“ A žena odvětí: „Uklidni se. Uvařím ti čaj, ten tě postaví na nohy…“
V pátek večer mě čekal šok. Přijdu utahaný z práce domů, těším se na klidný večer – a ouha, sotva…
„Čau, mám tady lístky na tento víkend na finále ligy mistrů, ale narazil jsem na problém – v sobotu se…
Malý Pepíček píše Ježíškovi: „Milý Ježíšku, celý rok jsem měl samé jedničky... Ne. To nemůžu napsat.“ A tak píše: „Milý…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Podmínky pro uchovávání nebo přístup ke cookies je možné nastavit ve vašem prohlížeči. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Zásady používání cookies