Každých deset let mají mniši v přísném klášteře dovoleno přerušit povinné mlčení promluvením dvou slov. Po deseti letech je první šance jednoho mnicha.
Chvilku se zamyslí a řekne, „jídlo špatný.“
O deset let později řekne, „postel tvrdá.“
O dalších deset let později přijde ten velký den znovu. Podívá se dlouze a vážně na vedoucího mnicha a řekne, „já odcházím.“
„To se vůbec nedivím,“ odpoví starý mnich. „Stěžuješ si od té doby, co jsi sem přišel.“
Jednou v noci jde muž do baru a vypadá smutně. Barman se ho zeptá, co si dá. Muž sklesle říká:…
Sluha nedoslýchavého lorda Cecila vždy spoléhal na to, že jeho pán špatně slyší, a tak si často nespokojeně bručel pod…
Lyžař přijíždí do hotelu, kde pravidelně bydlí. Recepční: „Račte si přát pokoj číslo třicet sedm jako posledně?“ „Samozřejmě.“ „Snídaně a…
Jdou dva policisté a vidí na zemi válející se bankovku. První praví: „Hele, stovka!“ A druhý na to: „To je…