Kohn žádá o vystěhovalecký pas do Ameriky. „Ne, že by se mi tu nelíbilo,“ vysvětluje, „ale dědeček tam má firmu na výrobu klobouků a už je chudák úplně hluchej, tak si myslím…“
„Podívejte se, Kohn,“ přerušuje ho státní úředník, „uděláme to jinak. „Ať váš dědeček firmu prodá, přestěhuje se sem a tady může žít za tuzexové bony.“ Pan Kohn posmutní:
„Vy jste mi asi špatně rozuměl, pane. Dědeček je hluchej, ne blbej!“