Malý Jarda žádá svou matku: „Mami, prosím tě, můžu jít dneska do toho nově otevřeného bazénu?“
„Ale jistě synku, jen jdi.“
Jarda se vrací večer domu se zlomenou levou rukou.
Druhý den se ptá znovu: „Mami, prosím tě, mohl bych i dneska do bazénu?“
„Jen jdi zlato, ale buď opatrnější než včera.“
Večer se vrátí synek domu a má zlomenou i pravou ruku.
Třetí den: „Maminko, mohu zase do bazénu?“
„No, moc se mi to nelíbí, ale jestli mi slíbíš, že budeš opatrný, tak můžeš.“
Večer Jardu přiváží záchranka, má zlomené obě nohy. Když ho matka na vozíku převáží přes práh, otočí se na ni a smutně se ptá: „Mami, můžu zítra ještě do bazénu? Ona tam už zítra bude i voda.“