Muž leží několik měsíců v komatu a každý den sedává u jeho postele jeho manželka. Jednoho dne, když se probral, požádal ji, aby si přisedla blíž. Když už seděla u něj, zašeptal, oči plné slz: „Víš co? Byla jsi se mnou vždycky, když mi bylo zle. Když mě vyhodili z práce, byla jsi se mnou. Když mi nevyšlo podnikání, byla jsi taky u toho. Když nám vyhořel dům, byla jsi tam. Když mě srazilo auto, byla jsi se mnou… Víš co?“ „Co, můj drahý?“ zeptala se žena tiše s úsměvem a dojetím. „Myslím, že mi nosíš smůlu.
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Podmínky pro uchovávání nebo přístup ke cookies je možné nastavit ve vašem prohlížeči. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Zásady používání cookies