O Antonínu Novotném (prezidentu Československa v letech 1957–1968) se svého času vyprávěla tato historka:
Jednou ráno uviděl pan prezident u vnějších dveří svého úřadu sedět na bobku muže v montérkách.
„Copak tady děláš, soudruhu?“ ptal se zvědavě.
„Opravuji zámek, pane prezidente. Včera mi dodali objednávku, a tak jsem tady.“
„Správně, soudruhu, už si vzpomínám. Tak opravuj, opravuj.“
Pak celý den úřadoval, prezidentoval, přijímal návštěvy, řídil porady. Když kolem osmnácté hodiny odcházel domů, uviděl opět muže v montérkách, jak sedí na bobku a šťourá se mu v zámku.
„Copak to tady děláš, soudruhu?“ otázal se zvědavě.
„Vždyť už jsem vám to říkal ráno, pane prezidente. Opravuji zámek.“
Antonín Novotný se zamračil a přísně pravil: „Ale soudruhu, takovou dobu? Vždyť já bych to měl hotový za dvacet minut.“
Muž v montérkách na něj pohlédl a s milým úsměvem řekl: „Vy ano, pane prezidente. Vy jste přece zámečník. Já jsem advokát.“
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Podmínky pro uchovávání nebo přístup ke cookies je možné nastavit ve vašem prohlížeči. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Zásady používání cookies