Žili jednou dva bratři

Žili jednou dva bratři. Jeden byl neskutečně hodný, milý, pozorný, dával peníze na charity a celkově byl obrazem slušnosti. Ten druhý byl však zlý, hrubý k ženám, zkrátka dělal vše, co by gentleman rozhodně dělat neměl. Jednoho dne však zlého bratra skolil infarkt. Hodný ho sice přežil o mnoho let, nicméně i on jednou vydechl naposled. Hodný bratr se dostal do Nebe. Moc se mu to tam líbilo, vše tam bylo krásné, ale stále byl zasmušilý.

„Co je to s tebou?“ Ptal se ho Bůh.

„Totiž…“ začal „Já měl kdysi bratra a nemohu ho zde nalézt, i když zemřel před lety. Neporadíš mi, kde by mohl být?“

„Tvůj bratr byl neuvěřitelný hříšník, takže skončil o pár pater níže. Ale ty jsi byl vždy vzorný, takže ti umožním se na něj podívat.“

Bůh tedy několikrát foukne na jeden z mraků a je z něj okno přímo do Pekla. Tam je vidět, jak zlý bratr sedí u stolu se džbánem vychlazeného piva v jedné ruce, zatímco druhou rukou objímá krásnou blondýnu.

„Bože?“ Ptá se ten hodný. „Mně se tu tuze líbí, ale když byl můj bratr tak zlý, proč má pivo a tu krásku? Neměl by být potrestán?“

Bůh se jen směje. „Ne všechno je takové, jak se zdá. Ten džbán má totiž díru a ta blondýna ne!“