Nejdelší doba bez spánku

Nejdelší zaznamenanou dobou bez spánku je případ Randyho Gardnera, který svého pokusu o nespaní v roce 1964 udržel Randy Gardner bdělost po dobu 11 dnů, což činí 264 hodin bez spánku.

Randy Gardner byl tehdy 17letý středoškolák, který se rozhodl společně se svými spolužáky Bruce McAllisterem a Joe Marcianem provést experiment na téma nespavosti jako projekt pro vědeckou soutěž na střední škole.

Experiment probíhal od 28. prosince 1964 do 8. ledna 1965, celkem po dobu 11 dnů, během kterých se Gardner snažil co nejvíce omezit spánek. Gardnerovo úsilí spočívalo v udržování bdělosti a čilosti co nejdéle a sledování, jak dlouho to vydrží bez spánku a jak to ovlivní jeho duševní a fyzickou kondici.

Během experimentu Gardner strávil většinu času ve speciálním pokoji v laboratoři, kde byl sledován odborníky a měřen jeho stav. Do jeho dispozice bylo různé vybavení, jako jsou deskové hry, knihy a televize, aby si udržel pozornost a aktivitu. Odborníci sledovali jeho chování, duševní stav, paměť a reakce.

Průběh experimentu ukázal, že dlouhodobá nespavost má vážné negativní důsledky na člověka. Během několika prvních dnů se Gardner cítil relativně dobře, ale postupně začaly výrazněji projevovat příznaky únavy a fyzického vyčerpání. Postupně se začal potýkat s problémy s pamětí, koncentrací a zažíval halucinace.

Po 11 dnech byl experiment ukončen a Gardner konečně usnul. Po přechodu na normální spánkový režim mu trvalo několik dní, než se plně zotavil a obnovil normální duševní a fyzické funkce.

Pokus o nespaní Randyho Gardnera získal velkou pozornost vědecké komunity a veřejnosti a stal se významným příkladem toho, jak důležitý je spánek pro lidské tělo a mysl. Experiment také pomohl poskytnout cenné informace o dlouhodobých účincích nespavosti na člověka. Nicméně, je třeba zdůraznit, že tento typ experimentu byl unikátní a prováděný za kontrolovanými podmínkami za dozoru odborníků. Pokus o nespaní není bezpečný a je důležité dbát na pravidelný a dostatečný spánek pro zdravý životní styl.