Klepač

Klepač (knocker upper) byl původně povoláním, které se vyskytovalo ve Velké Británii a Irsku v 19. a 20. století. Klepači byli najímáni majiteli domů, aby vstávali brzy ráno a klepali na dveře spících obyvatel, aby je probudili do práce. Klepači byli obvykle mladí muži nebo ženy, kteří byli dobře fyzicky připraveni na náročnou práci. Klepali na dveře dřevěnými paličkami nebo kovovými klaksony, aby probudili své zákazníky. Často pracovali v týmech, aby mohli pokrýt větší území. Povolání klepače bylo postupně nahrazováno budíky a dalšími elektronickými zařízeními. V současné době se klepači vyskytují pouze v některých turistických destinacích, kde jsou považováni za atrakci.

První zmínky o klepačích pocházejí z 18. století. V té době se klepači vyskytovali zejména ve velkých městech, kde bylo mnoho lidí, kteří museli vstávat brzy ráno do práce.
V 19. století se povolání klepače rozšířilo i do menších měst a vesnic. Klepači byli často najímáni majiteli domů, aby vstávali brzy ráno a klepali na dveře spících obyvatel, aby je probudili do práce.

Klepači obvykle pracovali v týmech, aby mohli pokrýt větší území. Vstávali brzy ráno, ještě za tmy, a vydávali se na své trasy. Klepali na dveře dřevěnými paličkami nebo kovovými klaksony, aby probudili své zákazníky. Klepači často pracovali v obtížných podmínkách. Museli vstávat brzy ráno, často v mrazu nebo dešti. Museli být také fyzicky zdatní, aby mohli zvládnout náročnou práci.

Povolání klepače začalo postupně zanikat v 20. století. V té době se začaly objevovat budíky a další elektronická zařízení, která mohla lidi probudit do práce. V současné době se klepači vyskytují pouze v některých turistických destinacích, kde jsou považováni za atrakci.

Klepači byli jednou běžnou součástí života ve Velké Británii a Irsku. Jejich práce byla náročná, ale také důležitá. Klepači pomáhali lidem vstávat do práce a zajistili, aby byly ulice měst a vesnic brzy ráno živé.