Ruští „osvobozovatelé“ postupují východem Ukrajiny. Po dlouhých hodinách střelby se najednou bojiště uklidní a ruský Voloďa řekne kamarádovi, že si potřebuje odskočit, ať počká na místě.
Ten souhlasí a čeká. Uběhne pět minut. Pak deset minut. Půl hodina. Hodina. Voloďa se stále nevrací. Jeho kamarád o něj začne mít velký strach, že ho zabili. Po téměř hodině a čtvrt se Voloďka vrátí a bez náznaku vysvětlení podá spolubojovníkovi cigaretu. „Kdes byl tak dlouho? Myslel jsem, že už tě dostali!“ ptá se kamarád. „Jsem živ a zdráv, jak vidíš. Odskočil jsem si támhle za ten rozstřelený barák a vtom tam uvidím krásnou Ukrajinku. Prsa snad čtyřky a ta stehna, kdybys je jen viděl… Tak jsem na ni skočil. Dělal jsem jí to snad na tisíc způsobů. To byl zážitek! A na konec jsem se jí udělal na prsa.“ „A proč ne do pusy, chlape? Když říkáš, že byla tak pěkná.“ diví se voják. „Blázníš? Už i tak jsem měl fofr. Ještě tak v té suti hledat hlavu…“
Tagy:
Barák · Bojiště · Cigareta · Dostat · Fofr · Hledat · Hodiny · Kamarád · Místo · Nevrátit · Odskočit · Osvobozovatel · Prsa · Ruští · Souhlasit · Strach · Střelba · Střelby · Suť · Ukrajina · Ukrajinka · Voloďa · Východ · Východní Ukrajina · ZabírKategorie:
Vtipy