Učitelka náboženství se jednou zeptá Janičky

Učitelka náboženství se jednou zeptá Janičky:
„Jak oslovujeme našeho nejvyššího?“
Jenomže Janička byla moc ospalá a učitelčina otázka ji neprobudila. Všiml si toho Pepíček, takže ji bodnul zezadu kružítkem, aby se pobavil.
„Pane Bože!“ Vykřikla Janička.
Učitelka ji pochválí, aniž by si všimla, že Janička opět usnula. Po několika dalších minutách se opět zeptá Janičky:
„Jak říkáme našemu spasiteli?“
Pepíček opět bodne Janičku kružítkem, aby byla legrace. Ta vyletí ze židle a zavýskne „Ježíši Kriste!“
Učitelka ji opět moc chválí, a když se posune ve výkladu dál, opět položí spící Janičce další otázku:
„Co řekla Eva Adamovi, když zplodila jejich dvaatřicáté dítě?“
Janička, která to opět schytala kružítkem, se rozzlobí, vyletí ze židle a zakřičí:
„Ještě jednou to do mě vrazíš a jí ti to zlomím a nacpu do krku!“