Myslivci pijou v hospodě a když už jsou

Myslivci pijou v hospodě a když už jsou řádně pod parou, začnou se dohadovat. Franta říká: „To já, já poznám kožešinu po hmatu a hned řeknu její cenu.“ Po chvilce dohadů se vsadí, zavážou Frantovi oči a dávají před něj různé kožešiny. Franta ohmatává kožešiny: „Liška za dva tisíce. Bobr za tisíc pět set….“
Ráno se Franta probudí s pořádnou kocovinou a manželka mu spílá: „To, že jsi přišel domů po půlnoci, to by mi tak nevadilo. To, že jsi byl nadranej tak, že jsi málem netrefil do postele, to bych taky ještě skousla. Ale to, že jsi mne hladil v rozkroku a vyřvával: ′krtek za tři padesát′, to mě pěkně naštvalo!“